PODMÍNKY ŽIVOTA SENIORŮ V REZIDENČNÍ PÉČI
Abstrakt
Residential care for seniors belongs to current trends in now days debate on the quality of life for retirement people. Common problem to all EU Member States is the problem of aging population. European governments are currently addressed to the issue of the quality of life of seniors. Particularly provision of contingencies for outreach, non-resident and residential services – its setting, structure, financing and quality.
The target group are seniors, men and women, who live in and use services of facilities residential care. A questionnaire survey was conducted in nine homes for the elderly in the South Moravian Region and 23 questions were included. The 252 respondents participated with the questionnaires.
This paper aim is to evaluate the research which was carried out in residential care facilities for elderly. The research question was mainly quality care provided for the elderly and the reason for making the decision about entering this type of sanitary facilities/care-taking institution.
All age groups are represented in residential care facilities, half of them receiving the care allowance. All respondents qualified the quality of service as good, and they were satisfied with a range of leisure activities.
The research showed that residential care is not a threat to the quality of life of elderly people, but is offering them the conditions for fully spent time with no loss of their dignity. I infer a recommendation that any financial support to municipalities and counties for the establishment of residential housing for seniors is based on the research carried out and it is as well the right recommendations for future conception of housing in old age.
Reference
DVOŘÁČKOVÁ, D. Kvalita života seniorů v domovech pro seniory. 1. vydání. Praha: Grada, 2012. 112 s. ISBN 978-80-247-4138-3.
HALÁSKOVÁ, R. Význam standardizace sociálních služeb v době jejich liberalizace. 1. vydání. Praha: VÚPSV, 2013.137 s. ISBN 978-80-7416-118-6.
JAROŠOVÁ, D. Péče o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 110 s. ISBN 80-7368-110-2.
LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika – teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, 2011. 229 s. ISBN 978-80-7419-068-1.
MALÍKOVÁ, E. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2011, 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3.
MÁTL, O. Kvalita péče o seniory: řízení kvality dlouhodobé péče v ČR. Praha: Galén, 2007. 176 s. ISBN 978-80-7262-499-7.
MATOUŠEK, O., a kol. Sociální služby. 2. vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2011. 200 s. ISBN 978-80-262-0041-3.
MATOUŠEK, O. Ústavní péče. 2. vydání. Praha: SLON, 1999. 159 s. ISBN 80-85850-76-1.
MLÝNKOVÁ, J. Péče o staré občany. Praha: Grada, 2011.192 s. ISBN 978-80-247-3872-7.
PACOVSKÝ, V. O stárnutí a stáří. Praha: Avicenum, 1990. 129 s. ISBN 80-201-0076-8
VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5.
VÍŠEK, P., PRŮŠA, L. Optimalizace sociálních služeb. 1. vydání. Praha: VUPSV, 2012. 130 s. ISBN 978-80-7416-099-8.
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. 2010 [cit. 2013-01-04]. Dostupné
na WWW: http://www.nrzp.cz/dokumenty/Demograficky_vyvoj_CR.pdf
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Stahování
Publikováno
Číslo
Sekce
Licence
Autoři, kteří publikují v tomto časopise, souhlasí s následujícími body:
- Autoři si ponechávají copyright a garantují časopisu právo prvního publikování, přitom je práce zároveň licencována pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
- Autoři mohou vstupovat do dalších samostatných smluvních dohod pro neexkluzivní šíření práce ve verzi, ve které byla publikována v časopise (například publikovat ji v knize), avšak s tím, že přiznají její první publikování v tomto časopisu.
- Autorům je dovoleno a doporučováno, aby zpřístupnili svou práci online (například na svých webových stránkách) před a v průběhu redakčního řízení jejich příspěvku, protože takový postup může vést k produktivním výměnám názorů a také dřívější a vyšší citovanosti publikované práce (Viz Efekt otevřeného přístupu).
