SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE Z POHLEDU SPOLEČNOSTI POSKYTUJÍCÍ EXPRESNÍ KURÝRNÍ SLUŽBY:

INTERPRETATIVNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE

Autoři

DOI:

https://doi.org/10.46585/pc.2020.2.1647

Klíčová slova:

společenská odpovědnost organizací, Global Reporting Initiative, analytický síťový proces, interpretativní případová studie, globalizace, expresní kurýrní služby

Abstrakt

Problematika společenské odpovědnosti organizací (dále jen CSR) je v současné době velmi diskutovaným tématem. Implementace CSR do obchodní strategie může přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti, která je nezbytná v dnešním globalizovaném a moderním turbulentním tržním prostředí. Aplikace CSR v podnikání znamená, že organizace bere v úvahu také environmentální
a sociální aspekty a dopady svých aktivit, produktů a služeb. CSR má vliv na to, jak zákazníci vnímají společnosti. Tento koncept je důležitý nejen pro zákazníky, ale také pro další zúčastněné strany, jako jsou: investoři, zaměstnanci, veřejnost, média, stát a další. Global Reporting Initiative (dále jen GRI) je nezávislá mezinárodní organizace, která je průkopníkem v oblasti reportování udržitelnosti. Standardy GRI jsou první globální standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Mají modulární vzájemně propojenou strukturu a představují globální osvědčené postupy pro podávání zpráv o řadě ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů. Cílem tohoto příspěvku je doporučit přístup
k CSR pro společnost poskytující expresní kurýrní služby v České republice. Pozornost je primárně zaměřena na ekonomické, environmentální a sociální aspekty CSR, které tato společnost považuje
za důležité z hlediska jejího podnikatelského sektoru. Metody interpretativní případové studie, dotazníkového šetření a analytického síťového procesu (dále jen ANP) jsou použity k určení nejlepší strategie CSR pro společnost poskytující expresní kurýrní služby v České republice v souladu
se standardy GRI.

 

Reference

Ashby, A., Leat, M. a Hudson-Smith, M. 2012. Making connections: a review of supply chain management and sustainability literature. Supply Chain Management: An International Journal, 17(5),

s. 497–516. <https://doi.org/10.1108/13598541211258573>

Bottero, M., Lami, I. M. a Lombardi, P. 2008. Analytic network process: la valutazione di scenari

di trasformazione urbana e territoriale. Citta di Castello: Genesi Gruppo editoriale.

Bygrave, W. D. 1989. The entrepreneurship paradigm (I): A philosophical look at its research methodologies. Entrepreneurship Theory and Practice, 14(1), s. 7–26. <https://doi.org/10.1177/104225878901400102>

Dahlsrud, A. 2008. How Corporate Social Responsibility is Defined: An Analysis of 37 Definitions. Corporate social responsibility and environmental management, 15(1), s. 1–13. <https://doi.org/10.1002/csr.132>

Eisenhardt, K. M. 1989. Building theories from case study research. Academy of Management Review, 14(4), s. 532–550. <https://doi.org/10.2307/258557>

GRI. © 2020. Global Reporting Initiative. [Online]. Dostupné

z: https://www.globalreporting.org/Pages/default.aspx [cit.: 2020, 6. září].

Hahn, T., Pinkse, J., Preuss, L. et al. 2015. Tensions in Corporate Sustainability: Towards an Integrative Framework. Journal of Business Ethics, 127(2), s. 297–316.

<https://doi.org/10.1007/s10551-014-2047-5>

Huang, J. J. 2008. A matrix method for the fuzzy analytic network process. International Journal

of Uncertainty Quantification, 16(6), s. 863–878. <https://doi.org/10.1142/S0218488508005662>

Chen, Y., Chiu, S., Lin, S. et al. 2019. Corporate social responsibility and income smoothing: Supply chain perspectives. Journal of Business Research, 97, s. 76–93. <https://doi.org/10.1016/j.jbusres.2018.12.052>

Cho, M., Furey, L. D. a Mohr, T. 2017. Communicating Corporate Social Responsibility on Social Media: Strategies, Stakeholders, and Public Engagement on Corporate Facebook. Business and Professional Communication, 80(1), s. 52–69. <https://doi.org/10.1177/2329490616663708>

International Standards Office (ISO). 2010. Guidance on Social Responsibility. ISO 26000. Ženeva: ISO.

Lee, K. 2018. Valuations and Decisions of Investing in Corporate Social Responsibility: A Real Options Viewpoint. Sustainability, 10(10). <https://doi.org/10.3390/su10103532>

Lindgreen, A., Swaen, V. a Johnston, W. J. 2009. Corporate social responsibility: an empirical investigation of U.S. organizations. Journal of Business Ethics, 85, s. 303–323.

<https://doi.org/10.1007/s10551-008-9738-8>

Maimbo, H. a Pervan, G. 2005. Designing a case study protocol for application in IS research. Proceedings of the Ninth Pacific Asia Conference on Information Systems, s. 1281–1292.

<http://www.pacis-net.org/file/2005/113.pdf>

Malviya, R. K., Kant, R. a Gupta, A. D. 2018. Evaluation and Selection of Sustainable Strategy for Green Supply Chain Management Implementation. Business Strategy and the Environment, 27(4), s. 475–502.

<https://doi.org/10.1002/bse.2016>

Mani, V. et al. 2016. Social sustainability in the supply chain: construct development and measurement validation. Ecological Indicators, 71, s. 270–279. <https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2016.07.007>

McCarthy, S., Oliver, B. a Song, S. 2017. Corporate social responsibility and CEO confidence. Journal

of Banking & Finance, 75, s. 280–291. <https://doi.org/10.1016/j.jbankfin.2016.11.024>

Menichini, T. a Rosati, F. 2014. A fuzzy approach to improve CSR reporting: an application to the Global Reporting Initiative indicators. Procedia Social and Behavioral Sciences, 109, 355–359. <https://doi.org/10.1016/j.sbspro.2013.12.471>

Ponelis, S. R. 2015. Using interpretive qualitative case studies for exploratory research in doctoral studies: A case of Information Systems research in small and medium enterprises. International Journal of Doctoral Studies, 10, s. 535–550. <https://doi.org/10.28945/2339>

Saaty, T. L. 1996. Decision Making with Dependence and Feedback: the Analytic Network Process. Pittsburgh: RWS.

Saaty, T. L. a Vargas, L. G. 2013. Decision Making with the Analytic Network Process. New York: Springer.

Sarkis, J. 2003. A strategic decision framework for green supply chain management. Journal of Cleaner Production, 11(4), s. 397–409. <https://doi.org/10.1016/S0959-6526(02)00062-8>

Sharma, R. a Garg, S. 2015. Selecting the best operational strategy for job shop system: an ANP approach. International Journal of Industrial and Systems Engineering, 20(2), s. 231–262. <https://doi.org/10.1504/IJISE.2015.069544>

Scherer, A. G. a Palazzo, G. 2011. The new political role of business in a globalized world: A review

of a new perspective on CSR and its implications for the firm, governance, and democracy. Journal

of Management Studies, 48(4), s. 899–931. <https://doi.org/10.1111/j.1467-6486.2010.00950.x>

Wood, D. J. 1991. Corporate social performance revisited. The Academy of Management Review, 16(4),

s. 691–718. <https://www.jstor.org/stable/258977>

Wu, C. F. 2002. The relationship of ethical decision-making to business ethics and performance

in Taiwan. Journal of Business Ethics, 35(3), s. 163–176. <https://doi.org/10.1023/A:1013853107403>

Zatwarnicka-Madura, B., Siemieniako, D., Glinska, E. et al. 2019. Strategic and Operational Levels of CSR Marketing Communication for Sustainable Orientation of a Company: A Case Study from Bangladesh. Sustainability, 11(2). <https://doi.org/10.3390/su11020555>

Stahování

Publikováno

2020-12-30

Jak citovat

Sommerauerová, D., & Chocholáč, J. (2020). SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST ORGANIZACE Z POHLEDU SPOLEČNOSTI POSKYTUJÍCÍ EXPRESNÍ KURÝRNÍ SLUŽBY: : INTERPRETATIVNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE. Perner’s Contacts, 15(2). https://doi.org/10.46585/pc.2020.2.1647

Číslo

Sekce

Články